Zlomené srdce z konců knih

Já v posteli s Aaronem :) 

Stále mám zlomené srdce po přečtení knihy Jsem Zlomená, a to to je už týden. Možná by se hodila recenze, určitě se k tomu dostanu, protože teď, když se mé pocity z toho rozležely, dokáži kloudně uvažovat. Ale myslím si, že si jí vezmu zítra do školy a přečtu si jí ještě jednou. To je ten "sladký" život vysokoškoláků, protože musím dvě hodiny čekat na přednášku a u toho mohu číst. Jupí! ...

Možná jste si mohli povšimnouti, že knihám říkám podle jmen chlapců, které v nich obdivuji. Mám doma Tobiase, Peetu, Tamaniho a třeba Iena. Jejich sladká jména mám napsaná i tužkou na poličce. Nojo, asi nejsem zcela v pořádku, ale to nevadí. Hlavně se to nesmí dozvědět moje učitelka na Polskou literaturu. Donutila by mě totiž milovat Mickiewicze a to já nechci. I když krásně spíše. Ách já miluji poezii z romantismu :)

Teď mě napadl ještě dodatek, že já mám zlomené srdce vlastně úplně ze všech knih. Teda ze všech konců knih. Je to hrozné. Před dvěma dny jsem dočetla čtyř dílnou sérii (jak se tomu říká? ne Trilogie ale...??) s názvem Křídla od Aprilline Pike a... mám zase zvlastně zlomené srdce. I když vyhrál ten kdo měl, ta poslední kapitola byla podpásovka. Všechny konce knih jsou podpásovky! Proč nemůžou být jako nekonečný seriál Ulice? :/

A s tímto koncem se končím

protože od toho konce sou

aby se s nimi končilo ...