úterý 2. září 2014

Dlouhý článek z toho, jak jsem přečetla knihu a snažím se tu euforii předat dál

Některé články se mají psát až po tom, co euforie z přečtení odezní. Já vím! Vím to, ale někdy prostě.... to nejde :) (a to jsem dočetla Alianci, která na mě taky zapůsobila, ale kvůli tomu bych článek nikdy nenapsala, asi jsem bezcitná...)


Já nikdy moc nebyla na složitou literaturu. Nikdy jsem s nadšením nečetla klasiky velkých spisovatelů, nikdy jsme je vlastně nečetla ani s hnusením, protože ani Maturita z Českého jazyka mě k tomu nedonutila, všechno se dá totiž obejít. Nikdy jsme ani netíhla k psychologických románům, trilerům nebo podobně "dospělé" literatuře. Můj knižní život se skládá z Harry Potterů, z nevyrovnaných hlavních hrdinek a jejich dokonalých přítelů, z romantických dystopií, z jednoho a toho samého scénáře : Hlavní hrdinka si najde hlavního hrdinu, se kterým má ze začátku komplikovaný vztah a pak se do sebe zamilují a je konec. Šmitec. Dokonalé.

Přesně takhle by se daly popsat všechny knihy které vlastním. Namátkou : Divergence, Hostitel, Nástroje smrti, knihy od Meg Cabot,.. A já sem spokojená! Když je kniha trochu komplikovanější, to znamená, že v hlavní roli jsou hned dva dokonalí chlapci, ježiš, to jsem ještě víc nadšenější a s radostí si vybírám, do kterého "týmu" budu patřit a komu budu fandit. Když pak na konci knihy/série se hlavní hrdinka rozhodne přesně pro toho, kterému jsme fandila, bože to je jak chvalozpěv pro mé uši a srdce. Vážně já víc nepotřebuji.

Tímto článkem se snažím co nejvíce NEMLUVIT o Jsem rozohněná, protože jsme ji právě teď dočetla. Hele, to jako vážně je to poslední díl? S tak debilitním koncem?! Jako tak otevřeným?! Já se snažím vyvarovat veškerým spoilerům, vlastně se snažím o té knize vůbec nemluvit, protože je to po půl roce jediná, která mě k tomu čtení tak přibila, že jsme ji četla celý den a dočetla. A to jsem předtím četla Alianci nebo třeba Kostičas! Četla jsme ji i v autě když jsme jeli nakupovat. A to jsme se ji snažila nečíst!! Máte taky takové knihy, které čtete i když vůbec nechcete, protože jsou tak dokonalé, že se bojíte konce?



Proč jsme vlastně psala ten úvod? Protože mě trochu rozčiluje, jak někdo pokládá takovéto knihy za "horší třídu". Ano, není tak žádný důležitý děj, nevyplyne tam žádná filosofická otázka, nedonutí vás kniha nad sebou se zamyslet, ale NO A CO? Tyhle knihy jsou jen na zahřátí duše. Jsou jen na odreagování, na myšlení o jiném světě, o doufání v jinou cizí lásku, o přemýšlení o fiktivních lidech a jejich stejně fiktivních problémech. A to já miluji :3

Jo, moje myšlenky jsou neuspořádané, ale proboha, ta kniha mě úplně ničí..

Nejsem schopná napsat recenzi. Už na Instagramu jsme postovala fotku, že mě ta kniha zničí až ji dočtu. Jo, zažila jsme i horší konec, ale tady nejde vůbec o to, jak kniha skončila, tady jsme prostě o to, že skončila. Boha. Aaron :3 

Já vlastně nebudu psát nikdy recenze. Kvůli té trapné "hádce" co se na blogách (blozích? netušim jak se to skloňuje)  nedávno rozpoutala na to nemám ani náladu. Já stejně cizí recenze taky nečtu, mám teoreticky většinu (ne všechny) blogového světa naprosto u zadku, k čemuž se musím dostat někdy v jiném článku, tady se mi o tom nechci mluvit, ale recenze psát nebudu, protože věřím, že stejně nikoho nezajímají :) Já sem si vymyslela vlastní "rubriku", kterou chci zaměřovat spíše na to, jaké mám z knihy pocity. Já si totiž svoje články ráda čtu aj zpětně, ale moje vlastní články s recenzemi se mi číst nechtějí. Ale pocity z knihy mě lákají víc :D 

Teď jsem se zasekla a zadívala se na tu knihu. Znovu. Twl... 

Ale pokud někdo toto čte, kdo četl aj celou trilogii od Tahereh Mafi a knihy se mu nelíbili, dobře, já to chápu :). Nemůžeme všichni milovat to samé. Ale momentálně se celá tato trilogie zařadila na 3 místo mého životního posuzovače seií/knih. První místo je Bartimaeus, o tom nemá ani cenu mluvit, to se v životě nezmění. Druhé místo má Harry, proto co všechno představuje a jak nás všechny neuvěřitelně spojuje a jak je kompletně dokonalý. Třetí místo má teď Jsem roztříštěná. Více dvojka a trojka než jednička. A to i když mě Juliett svými rozhodnutími srala (nikdy nezapomenu na kapitolu 62 a jak řekla špatné jméno!), i když mě sral Adam. Ale člověk musí milovat Kenjiho a musí doufat v takového nejlepšího kamaráda. Aaron je kapitola sama o sobě, která se nedá popsat slovy...

Už nebudu psát dál. Mám strach, že se pod tímto článkem objeví nějaké komentáře, kde mi někdo bude vymlouvat moji uchvácenost knihou a dodávat důkazy, v čem je moje posedlost momentálně špatná a stupidní. Nikoho nenutím, aby měl rád knihy jako já. Já jsem jsem to chtěla napsat, abych tím neotravovala svoje kamarády, které to naprosto a totálně nezajímá, protože můj dokonalý knižní svět nechápou. Což jim nemám za zlé, dokonce to i vítám, protože alespoň nechtějí půjčovat knihy :D 

PS: Sledujte mě na Instagramu! Jsem tam fakt docela plodná, a otiskuji tam celý svůj život. Aj ten knižní :)

Svěže a krásně

se mít máte
nebo klidně ne
dneska je mi to jedno 

píííískáááám si 



5 komentářů:

  1. Tak jo, právě jsem se dozvěděla, že tě můj blog absolutně nezajímá, protože můj blog je převážně složen jenom z knižních recenzí, tak víš, co? Ano, přesně to! :P :D
    Na instáči tě sleduju neboj, ale už bych se mohla konečně vyjádřit k tomu článku, že? Tak jo...

    Naprosto tě chápu! Připadám si fakt někdy dementně, že všichni čtou takovou tu klasu a já tady s Percym a Bohy Olympu a prostě who cares, že? Sci-fi, fantasy, dystopie a pak k tomu ta zamilovaná dvojička, no fakt, to je dokonalost sama o sobě. Takže spolu zřejmě v budoucnu napíšeme nějakou knížku, která bude dokonalá, že? :D ^^

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hele, Maruno, zase nebuď hnusná jo! :D Tvůj blog je jeden z mála, jehož adresu si i pamatuji a koukám se na něj přes mobil. Ne, možná nečtu všechny tvoje recenze, protože mám hrůzu z toho, že bude obsahovat spoilery ale to neznamená, že ostatní články nečtu! :D

      A já knihu někdy napíšu, a s napětím budu čekat tu tvou! :)

      Vymazat
  2. Tenhle článek je super!!! :) Pocity z knihy jsou skoro to nejdůležitější, co můžeš dál předat, protože anotaci si každý může najít za dvě vteřiny na goodreads a další ptákovinky, co kdekdo do recenzí dává jako počet stran a podobně taky není úplně relevantní info. Taaakže...abych to shrnula. Tento, třetí díl jsem ještě nečetla. První dva ano. Nesnáším Juliette, protože je děsně pitomá, ale ta série je naprosto super a mám ji fakt ráda a třetí díl si přečtu s chutí :) nejsem tým Warner ani tým Adam. Ale jinak se většinou přikláním ráda k někomu z dokonalých chlapců (Peeta!!!)
    Knihy čtu jako relax, takže nějaká hluboká filosofická díla u mě nepřichází v úvahu...pche...klasika není špatná, ale musím na ni mít náladu. A to není často, zato taková dystopie, sci.fi či fantasy, na to je nálada každý den ♥ takže se měj krásně a svěže a klidně dál piš jen takové články! :)
    P.S.: pardon, že dávám na blog recenze, ale často dávám i jiné články, tak snad jsi na mě úplně nezanevřela! :D

    OdpovědětVymazat
  3. Ty jsi úplnej uragán :D Nějak nevím, na co reagovat dřív. Takže za prvé dystopie jsou super, ale milostné trojúhelníky mě docela vytáčí - prostě se nedokážu smířit s tím, když si hlavní hrdinka vybere toho, komu já nefandím (a to se děje docela často). Klasiku teď moc nečtu, ale můžu říct, že je hodně klasických děl, z jejichž přečtení jsem si opravdu něco odnesla a pamatuji si to do dnes. Ale na některé klasiky musí mít člověk opravdu náladu, aby se jimi prokousal.
    P.S.: Piš co nejvíc, jsi vážně vtipná :D

    OdpovědětVymazat
  4. Já to mám úplně jinak. :) A hned na začátek musím říct, že tě za to nijak neodsuzuji nebo tak, protože sto lidí, sto chutí. Já třeba Young Adult vůbec nečtu, protože mi právě tyhle jednoduché zápletky připadají hloupé. Pořád na jedno brdo. Mám ráda fantastiku (teď momentálně hodně čtu science fiction), ale nikdy nic romantického. Prostě mě to nebaví a při čtení potřebuji něco složitějšího, než jsou milostné trojúhelníky. Ale občas si chci třeba taky odpočinout. Co tím chci říct, beru, že čteš něco jiného a že si stojíš za svým názorem a nebojíš se ho napsat, což je podle mě strašně super. Je pravda, že v blogosféře čtou YA skoro všichni, ale to neznamená, že o tom někdo nemůže psát jinak. :)
    Co se týče recenzí, nebo spíš toho, že chceš psát o pocitech, jsem na to hrozně zvědavá. Mě vyhovují klasičtější recenze, protože tam zahrnu i ty pocity. :)

    OdpovědětVymazat

Děkuji všem za milé i nemilé komentáře :) Když budete přehnaně vulgární, příjdu k vám domů a vysypu kbelík hnoje do postele :*